Mirka Cvejnová, Lucka Jehličková, Dáša Honsnejmanová
Ve dnech 16.6. a 17.6.2009 jsme přijaly pozvání na knihovnický workshop, pro nás s těžko čitelným názvem „Rozwijanie zainteresovań czytelniczych dzieci i młodziezy przez tvórcza aktywizacje“ – česky přeloženo: „Rozvoj čtenářských zájmů dětí a mládeže pomocí tvůrčích her“, vedené trenéry Polské asociace pedagogů a organizátorů KLANZA, který se konal v polských Ołdrzychowicach – Oldřichovicích. Projekt samotný vzešel ze spolupráce rychnovské a oldřichovické knihovny a mohli se jej zúčastnit knihovníci a knihovnice z dětských oddělení knihoven.
Až na místo nás dovezl pan Ing. Vladimír Hulman, vedoucí regionálního odboru MěÚ Rychnov nad Kněžnou. Cestou nás seznámil s charakterem místní samosprávy a životem lidí v této malebné části Polska.
Po příjezdu nás přivítala ředitelka knihovny Oldřichovic paní Urszula Panterałka. Po zabydlení a dobré snídani nás v místní knihovně krátce přivítali i lektoři, Mgr. Iwona Podlasińska a Jerzy Kumiega z knihovny Wroclaw, kteří se profesionálně věnují výuce práce s dětmi a mládeží.
Samy na sobě jsme si zkusily roli dítěte při výtvarných, divadelních, tanečních a literárních hrách, a líbilo se nám to. Užívaly jsme si bezprostřednost a volnost nejen po fyzické, ale především po psychické stránce. Naučily jsme se, jak se dá pracovat s dětmi, novými, zábavnějšími metodami. Některé z nich představíme….
S dětmi, a to nejen v knihovně, je nejdůležitější pracovat ve skupině, družstvu, tlupě nebo chcete-li, v týmu. To je opravdu hodně důležité. Dítě se nesmí bát, že zůstane samo, že na ně zbude úkol, s kterým si neporadí a ostatní mu nepomohou. Pak ztratí odvahu a přestává být bezprostřední. A o tom to je. Nebát se něco navrhnout, něco zkazit, něco říct špatně. Tady se nikdo nesměje! Za každou, třeba i zdánlivou maličkostí, je důležitá pochvala, povzbuzení. Důležité je také nikomu nevnucovat svůj názor, svůj postup, nechat dětem zcela volné pole při jejich tvořivosti.
Tak i my jsme se postupně odvázaly, přestaly se stydět za své slovní, divadelní nebo výtvarné projevy a zapojily jsme se s ostatními do bláznivých her, které nám přinesly radost, úsměv a pocit celkového uvolnění.
Tak například:
A zde je na ukázku kousek naší pohádky. Možná se bude zdát divná, ale vzhledem k indiciím a časovému limitu, asi tak 25 minut, dílko nedopadlo nejhůř J
Indicie: V lese, neděle, holčička se sirkami, zlatá slepička, křemen, sedmimílové boty, perníčky, stará babka, zakleté jablko, rusalka, vodník, princ, kouzelný džbánek.
Pohádka o zlaté slepičce
Časně ráno, bylo to v neděli, v lese, když vyspávali rodiče po královském plese, odešla holčička se sirkami hledat zlatou slepičku. Cestou posbírala bílé křemeny, aby trefila zpátky domů. Omylem si ale místo střevíčků obula sedmimílové boty, které ji zanesly do hlubokého lesa, kde uviděla chaloupku, která měla střechu ze samých perníčků. V chaloupce bydlela stará babka. Vypadala jako hodná babka, ale ve skutečnosti to byla zlá čarodějnice. Přivítala holčičku a pohostila ji sladkými perníčky. Na cestu zpátky jí ale dala zakleté jablíčko……
Není jednoduché vymyslet cokoli, zvlášť, když je daný časový limit, ale kupodivu v kolektivu lze přijít na spoustu dobrých, na první pohled i nesmyslných nápadů a ty okamžitě realizovat pomocí velmi jednoduchých rekvizit, pomůcek a dekorací. Ač se na první pohled zdá, že jde jen o pouhou zábavu, opak je pravdou. Lektoři měli velmi pečlivě připraveny všechny dekorace a hrací pomůcky předem, a nebylo jich zrovna málo.
Materiál ke všem hrám je běžně dostupný a hlavně levný. Jsou to noviny, časopisy, tužky, fixy, pastelky, vodové barvy, krepový papír, balicí papír, lepidlo, nůžky, izolepa apod. Časový limit je ke každé hře individuální, záleží na počtu a věkové skladbě dětí.
Přestože nás, zástupců Mikroregionu Rychnovsko, byla hrstka ve srovnání s polskými účastnicemi, během výuky jsme ani nepocítily jazykovou bariéru. Všichni se k nám chovali velice vstřícně a i naše mladá tlumočnice se přiučila pár nových českých výrazů!
Fotografie z workshopu:
253 |
214 |
202 |
214 |
245 |