Dobrou noc s Večerníčkem

Večerníček 2. ledna 2015 oslavil padesátiny!

V knihovně jsme 23.2.2015 uspořádali k jeho narozeninám podvečer plný čtení a promítání večerníčkových pohádek. Děti společně s maminkami vyplňovaly kvíz o pohádkách z večerníčků a všichni správně! Pro všechny bylo nachystáno drobné občerstvení a děti si domů odnesly i pohádky - omalovánky některých večerníčkových příběhů.

Fotogalerie - Dobrou noc s Večerníčkem 23.2.2015

Trochu vzpomínek na to, jak nás „Večerníček“ uspával:

První večerníček se v Československé televizi (ČST) vysílal 2. ledna 1965 v 18:45; jako první běžel snímek režiséra Ludvíka Ráži Kluk a kometa, natočený ve spolupráci s Černým divadlem, v němž všechny protagonisty ztvárnila Štěpánka Haničincová. Byl ještě černobílý; první barevný večerníček se vysílal v roce 1973 a byla jím druhá řada seriálu O loupežníku Rumcajsovi.
Večerníček se původně vysílal jen v neděli; od roku 1967 přibylo vysílání v úterý a ve čtvrtek, v roce 1970 přibyl pátek a rok nato středa. V roce 1972 se vysílal denně kromě soboty a teprve od roku 1973 ho mohou děti sledovat každý den.
Již v roce 1963 se v ČST začala vysílat pohádka na dobrou noc, ale různé příběhy pod názvem Stříbrné zrcátko měly ještě nepravidelnou stopáž. Nejslavnější z nich byla asi série grotesek o robotu Emilovi.
Inspirací pro televizní večerníček byl rozhlasový pořad Dobrý večer, děti, známější jako Hajaja, který v éteru poprvé zazněl v lednu 1961 a jako první ho četl Vlastimil Brodský.
Symbolem televizního večerníčku je kluk s papírovou čepicí, který v úvodní znělce vyběhne schody a vyhazuje lístky s pohádkami; vystřídá při tom koníka, auto a jednokolku a děti pozdraví: "Dobrý večer!". Po asi desetiminutové pohádce dětem kreslený kluk Večerníček popřeje dobrou noc.
Třičtvrtěminutová znělka, která v téměř nezměněné, jen kolorované, podobě běží dodnes, je nejstarší českou televizní znělkou a jednou z nejstarších v Evropě. Poprvé se vysílala v září 1965. Jejím autorem byl výtvarník Radek Pilař a režisérem Václav Bedřich; hudbu zkomponoval Ladislav Simon a hlas Večerníčkovi propůjčil tehdy pětiletý Michal Citavý.

Prvním večerníčkem, jemuž předcházela znělka s postavičkou Večerníčka, byla pohádka režiséra Václava Bedřicha O televizním strašidýlku. Příběh strašidýlka, které zlobí a točí se okolo televizní antény, čímž na obrazovce dělá šumy, byl vytvořen kombinací kreslené animace a fotek.
Nejpoužívanější technologií realizace večerníčku je kreslená animace. Jediným čistě hraným večerníčkem jsou Krkonošské pohádky (1974) režisérky Věry Jordánové.
První večerníčky byly hrané a vyprávěné. V říjnu 1967 měl premiéru nejstarší kreslený seriál večerníčku Pohádky ovčí babičky o zlých vlcích a chytrém beránkovi, namluvený Jiřinou Bohdalovou, která později hlas propůjčila i dalším oblíbeným postavám večerníčků, například Křemílkovi s Vochomůrkou, Rákosníčkovi či Malé čarodějnici.
Večerníčky namluvila řada známých herců například Josef Dvořák (Maxipes Fík, Bob a Bobek či Příběhy včelích medvídků), Petr Nárožný (Mach a Šebestová), Vlastimil Brodský (O Makové panence), Jiří Hrzán (Říkání o víle Amálce), Karel Höger a po něm Eduard Cupák (O loupežníku Rumcajsovi).
Mezi nejslavnějšími večerníčky jsou i pohádky, kde se téměř nemluví - Pat a Mat, Sazinka či O Krtkovi.
Zpočátku večerníček zahrnoval jen samostatné pohádky, až o Vánocích roku 1967 byl odvysílán první černobílý loutkový seriál Broučci podle knihy Jana Karafiáta. Celkem přinesl Večerníček dětem přes tři stovky seriálů domácí i zahraniční produkce, většina z nich byla animovaná.
Jedním z neproduktivnějších režisérů večerníčků byl Václav Bedřich, autor mimo jiné seriálů Bob a Bobek - králíci z klobouku, O zvířátkách pana Krbce, Maxipes Fík, Říkání o víle Amálce, O makové panence či Štaflík a Špagetka.
Ze zahraničních sérií nabídl Večerníček například italskou Co se děje v trávě, britskou Rodinu Nessovu a jednu z nejoblíbenějších ruský seriál Jen počkej, zajíci!

Zdroj: http://m.ceskenoviny.cz