Do soutěže přišlo celkem 175 hlasů, z toho 115 po internetu
Vybrané internetové hlášky:
1. Slávinka, ta je úplně nejlepší! Konečně potkala zbloudilou osobu mužského pohlaví a nevolá "Pomoc!!" nýbrž volá "Hurá!!"
2. Je to nádherné!! Fandím Vám!
3. Posílám hlasy pro vaše bludičky, moc se nám všechny líbily, ale vnučky vybraly tyto dvě .......... :)) ...........stránky obce máte opravdu hezké, přeji vám výhru v celostátním kole
4. Díky, je to hezká soutěž...
5. Čas od času "zabrowsím" na vaše stránky a mohu upřímně říci, že jsou opravdu velice pěkně udělané. Řekl bych, že jsou bezkonkurenční.
6. Všechny jsou moc povedené, ale tyhle to "vyhrály"........ :)) ............Přeju hodně zdaru v práci a nápadů na podobné vtipné akce
7. Všechny bludičky jsou velmi povedené a krásné...
Slavnostní vyhlášení bludiček
25.3.2006 se konalo slavnostní vyhlášení vítězných bludiček za přítomnosti známé strašidloložky, paní Vítězslavy Klimtové, spisovatelky a malířky, autorky jedné z nejznámější knihy - Lexikon ohrožených druhů strašidel, 1. a 2. dílu, v současné době vychází díl třetí. Její další dílo je možné shlédnout na:
Exkluzivní rozhovor s paní Klimtovou:
Paní Vítězslava Klimtová „V Mokrém nejsou suchaři!!!“
Právě do Mokrého, na vyhodnocení soutěže „Hledání bludiček v Mokrém“ přijala pozvání známá strašidloložka paní Vítězslava Klimtová. A tak dne 25.3.2006 se sešli téměř všichni, kteří nějakou tu bludičku objevili a namalovali a v příjemné atmosféře strašidel naslouchali vyprávění paní Klimtové o světě skřítků a víl. Po ukončení besedy bylo vyhlášení vítězných bludiček, jejichž autoři obdrželi ceny od obce Mokré a z dílny paní Klimtové. Závěrem proběhla autogramiáda a děti odcházeli domů s knížkou nebo kalendářem od milé čarodějnice s jejím vlastnoručním podpisem….
Cestou domů, zpátky do Pohádkové země, jsem paní Klimtovou trošku vyzpovídala:
1. V jedné Vaší nejznámější knize - Lexikonu ohrožených druhů strašidel je nepřeberné množství postaviček, které jste svým pátráním setřídila v podstatě do katalogu. Musíte mít v sobě nějaké zvláštní kouzlo, kterým strašidla přitahujete, protože jsou spíš velmi plachá a stydlivá. Jak to děláte, že Vás se nebojí?
Vědí dobře, že jsem z jejich rodu. Ačkoliv tak nevypadám, jsem s největší pravděpodobností z rodu víl, čarodějnic a divoženek. Dá se to dobře poznat podle uší. Pokud chcete také zjistit, kam patříte, poskytnu všem ráda konzultaci.
2. I jména objevených strašidel jsou velmi zvláštní, ale příznačná, sdělí Vám je daná postavička sama nebo ji pojmenujete podle místa výskytu, podle vlastností? Katalog je zvláštní i latinskými názvy, umíte sama latinsky nebo si přizvete odborníka?
Latinsky sama neumím a tak spolupracuji s odborníkem z university, profesorem přírodních věd, který jména odborně zařadí podle latinského slovníku. Jinak si strašidla své jméno většinou přinesou sama, pouze nově objeveným strašidlům má právo člověk, který jej nalezne, po dohodě s ním, jméno dát.
3. Vaše tvorba je zaměřená především pro děti, ale nedávno se mi do ruky dostala i moc roztomilá knížka pro dospělé – Sexuální přitažlivost domácích kutilů, která je plná neuvěřitelných povídek. Čerpala jste jen ve vlastní rodině?
Každý se takhle ptá, můj muž tu knihu nenávidí. Bohužel je všechno pravda…..
4. Když jsem se zeptala svého 12ti letého syna, co by Vám dal za otázku, tak ho nejvíc zajímalo, kam chodíte na ty nápady, že to snad není ani možné, jak může mít jeden člověk tolik fantazie. Kde tedy stále hledáte inspiraci?
Všechno je to jen čirá realita. Svět těchto bytostí není jen na území naší republiky nebo snad na území Evropy, ale po celém světě jsou dokonce i vědecké týmy, které se zabývají bádáním, zkoumáním a hledáním strašidel. Je to vlastně hledání smyslu života v dávné minulosti, kdy člověk byl daleko víc spjat s přírodou.
5. Které strašidýlko jste si za ta léta bádání nejvíce oblíbila?
No, že bych si ho zrovna oblíbila ze všech nejvíc, to asi ne, ale je to Zašupšák (také Schovávač nebo Uklízeč), kterého mám doma. Ale nejvíc miluju Mechuru houbového, jako jednoho z prvních, s kterým mě seznámil Drnovec.
6. Co Vás napadlo, když jste poprvé slyšela, že v okolí malé obce Mokré, kdesi pod Orlickými horami, se nachází tolik bludiček? Vrátíte se sem a budete hledat další strašidla a pohádkové postavy?
Především si musím důkladně promluvit s objeviteli bludiček a pečlivě projít okolí, pak navázat spolupráci s obcí a postupně všechny bludičky dohledat a pro budoucí generace v myslích zachovat.
Mimochodem mají nádherné názvy….například Bludička vřesová, létavice, červánková, vlasatice, střapatá, usměvavá, ukrutná, nosatá, ohnivá nebo třeba půlnoční, je jich prostě spousta…..
Probudit dětskou duši je totiž moc důležité pro jejich budoucí vnímání okolního světa, ve kterém budou jednou žít. Ale ne jenom duši dětskou, i dospělí, jak jsem se přesvědčila v Mokrém, se rádi navrací do světa pohádek a dávných mýtů. A to je dobře.
Ostatně, sáhněte si na ucho, najděte si na něm malou špičku a tím zjistíte, že jste třeba také z vílího rodu. Je to jasný genetický znak.
7. Vystavovala jste nejen u nás, ale i v zahraničí, jaký je rozdíl mezi výstavou ve velkoměstě, třeba na Americkém kontinentě, kde jsou přeci jen jiné kulturní tradice a zvyky a například v malé české vesničce jen pro pár dětí?
Budete se divit, ale rozdíl není naprosto žádný. I v Americe žijí lidé, kteří sice bydlí například v New Yorku, ale jejich předkové také kdysi žili na venkově, pracovali třeba v lese nebo na plantáži v souladu s přírodou….. Ale co je podstatné, paměť lidstva, i přes veškerý dnešní shon, je v nás někdy sice hluboko, ale je zakořeněna a je důležité ji v pravou chvíli probudit. Lidé mají stejné srdce i duši jak v dávné minulosti, tak i dnes….
8. Představují si Vás děti vůbec jako člověka nebo jako milou a hodnou čarodějnici?
Já se objevuji sice jako čarodějnice, čarodějnice dobráček a děti zpočátku neví, kam mě zařadit, ale po setkání se mnou tomu nakonec opravdu věří a nejlepší na tom je, že tomu věřím i já.
Závěrem musím říct, že jsme všichni, děti i dospělí, s paní Klimtovou prožili nádherné odpoledne plné příběhů ze světa skřítků, víl a čarodějnic. Její Lexikon strašidel je vlastně velmi zajímavé vědecké dílo, které jsme i my nakonec použili při hledání bludiček v Mokrém, na konfrontaci právě s bludičkami již nalezenými a zanesenými do tohoto obsáhlého díla. Tímto srovnáním jsme zjistili, že bludičky a strašidla, které zde popisuje paní Klimtová, jsou si velmi podobné, mají některé společné rysy a znaky. Tím pádem musíme potvrdit teorii, že nejen všechna tato strašidla, víly a křítkové existují, ale pochází také z jednoho pradávného rodu.
S paní Vítězslavou Klimtovou si povídala Dáša Honsnejmanová, knihovna Mokré
Portréty bludiček: A jsou tu zase bludičky
A vítězné bludičky? Tady jsou!
Bludička dětí:
1. místo - Bludice divná - č. 2 - Tomáš Krejčí - 13 let - 48 hlasů
2. místo - Bludička vlasatice - č. 4 - Lucie Tomková - 9 let -21 hlasů
3. místo - Bludička průsvitná - č. 17 - Michal Fedor - 4 roky - 14 hlasů
Bludička dospělých:
1. místo - Mokřinka - č. 3 - Dagmar Honsnejmanová - 48 hlasů
2. místo - Bludička Hromnička - č. 11 - Jarmila Hronová - 21 hlasů
3. místo - Bludička vodní 2 - č. 14 - Petra Hrubá - 19 hlasů
3. místo - Bludička Žabička - č. 20 - Iva Francová - 19 hlasů
Výstava s předáním cen začíná:
Paní Vítězslava Klimtová vypravuje:
Autogramiáda:
257 |
214 |
203 |
214 |
245 |