Hvězdárna Pardubice

Výpravy za věděním

Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích

Budova DDM Delta Gorkého ul. 2658 Pardubice, kde je umístěna Hvězdárna barona Artura Krause.

Astronomie v Pardubicích má poměrně dlouhou historii a tradici, která se počíná psát již počátkem 20. Století a je úzce spjatá s osobou barona Artura Krause, po němž je dnešní hvězdárna pojmenována.

Artur Kraus byl v pravdě renesančním člověkem, jenž žil v době, kdy byl doslova boom různorodých technických novinek a objevů, které ho fascinovali. Mezi nimi i astronomie, která se mu stala celoživotní vášní a zálibou. Již od roku 1895 prováděl astronomická pozorování z věže pardubického zámku.

Roku 1912, pak založil Lidovou hvězdárnu v Pardubicích, která se tak stala první lidovou hvězdárnou v českých zemích. Byla to v pravdě hvězdárna lidová, neboť na tuto observatoř měli přístup lidé všech společenských vrstev a to zcela zdarma.

Hlavní náplní Lidové hvězdárny byla popularizace astronomie mezi lidem nejprostším, nicméně baron Kraus měl i program odborný, který se týkal pozorování Slunce, respektive slunečních skvrn.

Lidová hvězdárna v Pardubicích, její odborný sluneční program, osvětová a popularizační činnost probíhala až do roku 1930, kdy pan baron zemřel. Rodina Krausova se snažila darovat hvězdárnu městu, ale tehdejší zastupitelstvo velkorysý dar odmítlo. První lidová hvězdárna v českých zemích tak ukončila svou činnost.

Pardubice tak na dlouhou dobu přišli o hvězdárnu a astronomie byla soustředěna do malých zájmových kroužků.

Roku 1992 byla slavnostně otevřena současná hvězdárna, jež byla na podnět pana Václava Hübnera (člověka, jež poprvé seznámil veřejnost s existencí osoby barona Krause a jeho lidové hvězdárny) pojmenována právě po něm.

Hvězdárna barona Artura Krause při DDM Delta v Pardubicích je tedy především popularizační a volnočasové zařízení, které má za úkol přibližovat široké veřejnosti nejnovější poznatky s oblasti astronomie a fyziky.

Na hvězdárně jsou proto kromě zájmových astronomických kroužků a pravidelných pozorování noční oblohy rovněž zajímavé akce pro širokou veřejnost jako pravidelné přednášky na zajímavá témata, či akce, při kterých společně s členy Astronomické společnosti Pardubice opouštíme zázemí hvězdárny. A kde nás můžete potkat? Akce v OC Grand v Pardubicích, Pravidelná akce ve Fakultní nemocnici v Motole, Aviatická pouť v Pardubicích.

Aktualizovaný program najdete na stránkách Astronomické společnosti Pardubice: http://asp.wz.cz

Pravidelné každoměsíční přednášky pro veřejnost konané v přednáškovém sále DDM Delta	Hlavní dalekohled v kopuli Hvězdárny b. A. Krause
Členové astronomického kroužku při pozorování sluneční chromosféry	Kopule Hvězdárny barona Artura Krause

Hlavní dalekohled v kopuli Hvězdárny b. A. Krause:

Reflektor typu Cassegrein s průměrem zrcadla 450 mm a ohniskovou vzdáleností 6750 mm.
Výrobcem dalekohledu je pan Jiří Drbohlav ze Rtyně v Podkrkonoší.

Refraktor - pointační dalekohled s průměrěm objektivu 150 mm a ohniskovou vzdáleností 2200 mm.

Baronesa

Baronesa je čtvrtletník Hvězdány barona Artura Krause v Pardubicích, který vychází pravidelně pro každé roční období od jara roku 2003. Obsahuje informace o aktuálním dění na obloze v daném období, nabídky přednášek pro veřejnost, otevírací doby hvězdárny a kontaktní informace. Při příležitosti vzácných nebeských úkazů jsou vydávány i samostatné články, které o daném úkazu pojednávají a bývají vydávány spolu s Baronesou. Tištěnou verzi lze získat zdarma při návštěvě hvězdárny, elektronickou verzi nabízíme na stránkách hvězdárny. Kromě aktuální Baronesy si lze prohlédnout archiv vydaných Barones od roku 2003, a to včetně článků pojednávajících o vzácných úkazech v daném období.

Oficiální webovou stránku Mezinárodního roku astronomie naleznete na: http://www.astronomie2009.cz

Kosmický den v Pardubicích!

Hvězdárna barona Artura Krause při DDM Delta a Astronomická společnost Pardubice dne 7.10.2009 uspořádaly vernisáž výstavy 6 expedic SarosDo zákulisí expedic SAROS......

Úplné zatmění Slunce. Kdo už je jednou viděl, poznal dvě věci - že to lez jen těžko popsat a že to prostě musí spatřit znovu. Že to stojí za tu investici.

Výstava "Z našich 6 expedic SAROS za úplným zatměním Slunce" Vám nabízí nebývalý pohled nejen do zákulisí vzniku tohoto výjimečného úkazu, ale též založení tradice expedic spojených s tímto jevem.

SAROS  je perioda, kterou objevili a pojmenovali Chaldejci 500 let před naším letopočtem. Chaldejci přišli na to, že se po této periodě (6585,3 dne) všechna zatmění Měsíce a Slunce opakují ve stejném pořadí a podobných velikostech. Díky jejich poznatkům můžeme dnes zatmění předpovědět velmi přesně na tisíce let dopředu, ale i spočítat hluboko do minulosti.

A právě podle této periody byla pojmenována série expedic, kterou spoluzaložil Václav Knoll, bývalý vedoucí pardubické hvězdárny. Cílem expedic nejsou jen samotná zatmění, ale i poznání kultury, civilizace a mentality lidí navštívených zemí. V letech 1995 - 2009 se usktutečnilo celkem 6 expedic (do Thajska, Venezuely, Maďarska, Turecka, Ruska a Číny).

Slavnostní vernisáže této výstavy se zúčastnili ruský astronaut  Viktor Petrovič Savinych a americký astronaut James Shelton Voss.

Fotografie z vernisáže