Drobečková navigace

Úvod > Co je dobré někdy vědět > Zvyky a pověry velikonoční

>>> zvyky a pověry velikonoční

Jarní pranostiky

Dokud vlaštovička nezašveholí, jara nebude.

Časné jaro-mnoho vody, jarní deště-mnoho škody.

Málo trávy na louce, málo peněz v tobolce.

Jarní déšť je pro rostliny, podzimní pro prameny.

Je-li vrána nablízku, je nejvyšší čas síti.

Jak prvně zahřmí,fialka víc nevoní.

Kukačka dříve nezakuká,dokud se nenažere zeleného ovsa.

Je-li večer silná rosa,zrána zpívá dobře kosa.

Kdo na jaře neseje,v zimě nevěje.

Prostuzené ranní rosy,ohlašují pěkné časy.

Slavík začíná zpívat až když se může napít rosy z březového listu.

   

Velikonoce

Velikonoce či pascha jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista, k němuž podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování, k němuž došlo kolem roku 30 či 33 v blízkosti významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Hospodinem z egyptského otroctví. V západní křesťanské tradici Velikonoce připadají na neděli po prvním jarním úplňku, tedy na měsíc březen či duben. Slovanský název svátku, Velikonoce, se vztahuje na "velkou noc", v níž byl Kristus vzkříšen.

K Velikonocům se váží naděje věřících na duchovní obnovu života. Pro mnohého člověka zůstává smysl svátků jara s velikonočním tajemstvím skryt anebo stojí ve stínu Vánoc, které dnes znamenají dominantu roku. Snad je to tím, že se část lidské společnosti po mnoho generací odklání od hledání duchovních hodnot a směřují jinými cestami.

Věřící slaví Velikonoce jako svátky vykoupení, svátky naděje. Velikonoční slavností Zmrtvýchvstání Páně každoročně vrcholí liturgický rok křesťanů. Současně je to období, v němž se koncentroval duchovní základ lidové kultury. Pojetí Velikonoc se tedy podle místa, prostředí a času různí.

Církev dala velikonočním přípravám a oslavám v kostele (cyklus zabírá 40 + 50 dní) řád a reformami napravovala odklánění obřadů od biblického času a smyslu Velikonoc. Jejich příprava začíná na Popeleční středu, tj. 40dní předem, které pro křesťana znamenají šest neděl koncentrace, pokání, půstu. O páté neděli postní (Judica, Smrtná či Smrtelná neděle) se v katolickém obřadu poprvé připomíná Kristova smrt. Šestá neděle (poslední), postní neděle je Květná (Palmarum), jíž počíná velikonoční Svatý týden (Velký, pašijový týden). Jeho obřady určuje liturgie: podle ní spočívá těžiště Velikonoc ve třech dnech – Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Velikonoce i liturgický rok vrcholí slavností Zmrtvýchvstání Páně na Bílou sobotu.

 

Svatý týden

Ze všech svátků mají Velikonoce nejdelší přípravné období. Vrcholí ve Svatém týdnu, nazývaném podle biblického příběhu umučení Ježíše také Pášijovým nebo Velkým týdnem.

Začíná Květnou nedělí, graduje svatým třídenním, tj. Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem a Bílou sobotou, končí před slavností Vzkříšení.

Jako příprava ke spoluúčasti člověka na velikonoční obnově je Svatý týden období výlučné. Jsou to dny očisty skutečné i symbolické a dny střídmosti, půstu, klidu, ticha i mlčenlivosti, soustředění.

Posvátný charakter těchto dní umocňují lidové tradice svěcení jara (zvláště obyčeje zaměřené k ochraně budoucího živobytí a zdraví rodiny), dává váhu projevení lásky, milosrdenství, spoluúčasti darem.

Modré pondělí: Na Modré pondělí dětem a studentům začínaly jarní prázdniny.

Šedivé úterý: V tento den hospodyně uklízely a vymetaly pavučiny. Ani jeden z těchto dvou dnů nebyl nijak výjimečný z hlediska lidových zvyků. Větší roli hrály dny nadcházející.

Popelečná středa: Také Škaredá - Jidáš ten den na Ježíše žaloval, Sazometná - vymetávali se saze z komína, Smetná. V tento den se nemá podle lidové pověry nikdo škaredit, protože by mu to mohlo vydržet každou středu v roce.

 

Zelený čtvrtek: Tento den byl dnem odpuštění. Rodiny se modlily a všichni se omyli rosou, která bránila onemocnění šíje a dalším nemocem. Uklízelo se a smetí se odnášelo na křižovatku cest, aby se nedržely v domech blechy. Aby stavení opustil hmyz a myši, zvonilo se paličkou o hmoždíř. Na Zelený čtvrtek utichaly zvony - "odlétaly do Říma". Znovu se rozeznívaly na Bílou sobotu. Místo zvonů se však ozývaly ve vsích dřevěné řehtačky a klapačky - "klapání". V odpoledních hodinách se scházeli chlapci a dívky a říkali říkanky o  Jidášovi. Dodneška se právě tento den objevuje na pultech pečivo - "jidáše", které se i dříve podávalo namazané medem.

 

Velký pátek: Toto byl den hlubokého smutku a dodržoval se přísný půst - na památku ukřižovaného Ježíše Krista. Také výzdoba kostelů byla tento den chudá a písně se zpívaly bez doprovodu varhan. Někde i na Velký pátek nahrazovaly řehtačky hlas zvonů a oznamovaly poledne a ranní i večerní klekání. Chodilo se s velkým hlukem po vesnici, děti s řehtačkami honily Jidáše. Nemělo se pracovat na polích (hýbat se zemí), nemělo se prát prádlo. Přesto symbolem Velkého pátku byla voda - tou se lidé omývali pro zdraví, vykrápěl se chlév a omývala zvířata. Také se tento den děly zázraky - zem se otevírala, aby ukázala své poklady.

 

Bílá sobota: Ještě před východem slunce se muselo uklidit, vybílit stavení, vymetalo se novým koštětem. Pekly se mazance, beránci a také chléb. Vše se chystalo na Boží hod velikonoční. Chlapci pletli pomlázky z vrbových proutků, vázaly se březové větvičky a zdobila se vajíčka.

 

Boží hod velikonoční: Ze soboty na neděli došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Noc byla označována za "velkou" - a odtud název Velikonoce. V neděli se také začala jíst tradiční velikonoční jídla - vejce, mazanec, beránek, víno a chleba. Tento den byl také ve znamení pojídání dobrých pokrmů, klobás, nádivek a dalších. Na Boží hod se setkávaly jen nejbližší rodiny, bez přátel a známých.

 

Velikonoční pondělí: Tomuto dni se také říkalo Červené pondělí. Brzy ráno vycházeli chlapci - koledníci s pomlázkami šlehat děvčata, aby z nich vyhnali nemoci a lenost. Dostávali od děvčat malovaná vajíčka a cukroví. Proutí, ze kterého se pomlázky pletly, byla přisuzována životodárná síla. Kdo dostal pomlázkou, ten omládl.

 

Jarní a velikonoční kuchyně

Jak pro hospodáře, tak pro hospodyni byli Velikonoce a stejně tak celé jaro ve znamení velké práce. Zatímco hospodář byl od slunka do slunka na poli, hospodyně stála před nelehkým úkolem, jak z mála uvařit hodně. Sklep i komora po zimních masopustech byli v tuto dobu téměř prázdné a možnosti surovin, ze kterých by se dalo vařit velmi omezené. A tak se vařili zejména brambory, pekli bramborové placky, na řadu přicházeli hrách a kroupy. Z toho mála, co ještě zbývalo se snažila hospodyně ušetřit co nejvíce na přicházející Velikonoce.

Symboly velikonoční kuchyně, tedy téměř obřadní pokrmy v tento čas byly především různé druhy pečiva (jidáše, mazance, později i beránek), k přípravě nádivky nebo jarní polévky se zas využíval špenát, kopřivy, šťovík a různé jarní bylinky.Ovšem nejdůležitější byla vejce, která neměla chybět v žádné jarní kuchyni.

 

Polední jídelníček, pocházející z doby někdy okolo roku 1900

Zelený čtvrtek
Hrachová polévka s praženou žemlí
Špenát s pečenými vejci nebo teplé jidášky s medem

 

Velký pátek
Bramborová polévka houbová
Tvarohové knedlíky s vařeným sušeným ovocem

 

Bílá sobota
Polévka z kozlečího mozečku a pražené krupice
Drobty z kůzlete s dušenou rýží

 

Neděle velikonoční
Polévka hovězí s vaječným svítkem
Pečený kozlečí zadek s napodobenými drobnými brambůrky

 

Pondělí velikonoční
Bílá polévka z prolisované zeleniny s praženou žemlí

Vepřová pečeně s houskovým knedlíkem a dušeným zelím

 

 

Více o Velikonocích

 

Zde: Velikonoční zvyky, pověry, symboly

 

 

Koledy

 

Velikonoční pro kluky

 Upletl jsem pomlázku,
je hezčí než z obrázku,
všechny holky, které znám,
navštívím a vymrskám,
než mi dají vajíčko,
vyplatím je maličko

 

Velikonoční pro holky

Kropenatá slepička
snesla bílá vajíčka,
obarvím je, vymaluji,
všechny chlapce podaruji,
pentličky si nastříhám,
na pomlázku jim je dám.

 

Moravská velikonoční koleda

Pomlázka se raduje
když nekoho šmaruje
a šmarovat nepřestane
dokud něco nedostane
 

Paní jde z louky

Paní jde z louky,
nese misku mouky,
bude jí maličko,
jistě přidá vajíčko

 

Malované vajíčko

Malované vajíčko,
to je moje srdéčko,
dávám Ti ho z lásky,
nevracaj ho zpátky.

 

Komu já

Komu já vajíčko daruju,
toho já upřímně miluju,
komu já vajíčko dám,
toho já ráda mám.

 

Hody, hody, doprovody,
dejte vejce malovaný.
Nedáte-li, malovaný,
dejte aspoň bílý,
slepička Vám snese jiný.

 

Panímámo zlatičká, darujte nám vajíčka,
nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička
do horního rybníčka
a z rybníčka do louže
kdo jí odtud pomůže?

  Přišlo jaro, slunce svítí,
v zahradách je plno kvítí.
Co to ptáci štěbetají?
Že mi tady rádi dají,
malovaná vajíčka,
co jim snesla slepička.
 
Koleda, koleda proutek z vrby,
mlsný jazýček mě svrbí.
Koleda, koleda holoubek
dejte něco na zoubek
  Otloukej se, píšťaličko,
otloukej se mízo-lízo,
nebudeš-li se otloukati,
budu na tě žalovati.
  Já jsem malý koledníček, tetičko
přišel jsem si pro červený vajíčko.
Pro vajíčko červený,
pro koláč bílý, jsem-li já vám, tetičko,
koledníček milý?
 
Dávaj vajec kázal kadlec,
kázal kadlec i kadlička,
abys dala dvě vajíčka,
jedno bílý, dvě červený,
šak slépka snese jiný,
vajíčko se kotoulí,
slepička se popelí,
u pastýřů v koutu,
na prašivým proutku.
Prašivý se zlámal,
zlatý se ukázal.
 

Hody, hody doprovody,
já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vody,
nesl košík vajíček.

Potkala mě koroptvička,
chtěla jedno červené,
že mi dá lán jetelíčka
a já říkal: Ne, ne, ne.

Na remízku mezi poli,
mám já strýčka králíčka,
tomu nosím každým rokem,
malovaná vajíčka

 

 

Velikonoce v ostatních zemích

Francie

Ve Francii zvou kostelní zvony každý den v roce věřící ke mši. Výjimkou jsou Velikonoce, kdy od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty oněmí. Říká se, že odletěly do Říma, aby tam byly požehnány a zpátky se vrátily s vajíčky a sladkostmi pro hodné děti. A když letí nad Francií, všechny ty dobroty - vajíčka, kuřátka, zajíčci - k velké radosti dětí popadají dolů. Ty pak odpoledne vyrážejí do zahrad, aby tam poztrácené sladkosti posbíraly.

Itálie

Kněz požehná velikonoční vajíčka, která pak hospodyně umístí doprostřed stolu a okolo nich rozmístí nádoby s jídlem.

Irsko

Ráno v den Velikonoc se pojídají vajíčka, aby se tak uzavřel půst. Během dne ten, kdo chce získat velikonoční koláč, musí zatančit.

Mexiko

V předvečer Velikonoc po setmění tisíce lidí zaplaví ulice. Mají s sebou obrázky nebo pinata - papírové krabice s bonbony a pamlsky, které symbolizují Jidáše.

Německo

V předvečer Velikonoc děti vyrábějí slaměná hnízda, která pak jejich rodiče naplní barevnými vajíčky a schovají doma nebo na zahradě. Ráno na velikonoční pondělí je děti vyrážejí hledat.

Řecko

V den pravoslavných Velikonoc se v rodinách koná vajíčková bitva. Účastníci se snaží házením svého vajíčka rozbít vajíčko protivníka. Při śpěšném zásahu se pronáší věta: "Christos anesti".

Anglie

V Anglii a Holandsku chodí děti od domu a koledují o velikonoční vajíčka.

Zdroj: Internet

 

 

 

 

Menu

Registrace k odběru aktualit na stránkách obce Mokré

www.obecmokre.cz

U nás k zakoupení! Turistický suvenýr knihovny U Mokřinky No. 1266

Mokré turistický suvenýr No. 1266.png

Co vyprávěla jedna víla

http://www.obecmokre.cz/knihovna/index.php?nid=3396&lid=cs&oid=3582478

Královéhradecký kraj finančně podporuje projekty obce Mokré a knihovny

http://www.kr-kralovehradecky.cz/

Čajovna u bludičky

http://www.obecmokre.cz/knihovna/index.php?nid=3396&lid=cs&oid=2966018

MiniGalerie "Na síti"

Minigalerie na síti web.png

 

Netopýr

Padající hvězdy pro štěstí

Logo knihovny ke stažení

www.obecmokre.cz/knihovna

Přání

Karel Gott a jeho přání knihovně U Mokřinky

Bludička Mokřinka

Bludička Mokřinka


bu1.gif

Mořské akvárium

Mořské akvárium

Bezpečný internet

http://www.saferinternet.cz

Významná výročí roku

Knihovna Jiřího Mahena Brno

http://www.kjm.cz/kalendarium

Zeměpis.eu

http://www.zemepis.eu/zemepis.p1.html

Fulltextové vyhledávání

Vyhledat v textu

19. 9. Zita

Zítra: Oleg

Den bezpečného internetu 2017

Saferinternet 2017.png

Stránky archivovány Národní knihovnou ČR

http://www.webarchiv.cz/

Překlad webové stránky

http://translate.google.com/translate?sl=cs&tl=en&js=n&prev=_t&hl=cs&ie=UTF-8&layout=2&eotf=1&u=www.obecmokre.cz%2Fknihovna

Překlad dokumentů

http://translate.google.com/?hl=cs&sl=cs&tl=en#

http://www.czregion.cz/mokre

http://www.obecmokre.cz/knihovna/index.php?nid=3396&lid=CZ&oid=2179716

http://www.zachranny-kruh.cz/flash/prirucka

Záchranný kruh dětem

http://deti.zachranny-kruh.cz/

Partneři naší knihovny

www.fragment.cz

www.slovart.cz

www.egmont.cz

www.krigl.cz

http://www.pierot.biz/

www.jasknihy.cz

http://www.knihystehlik.eu/

Nakladatelství Smart Press

MegaKnihy - logo

Netopýr

Pavučina

Netopýr

Strom netopýrů

Pavučina

žába.gif

On-line Božena Němcová

Kompletní dílo Boženy Němcové a dalších spisovatelů v elektronické podobě

www.mlp.cz/bozenanemcova/

Magazín pro kulturní život v místech a regionech

www.mistnikultura.cz

http://www.kultura21.cz/

Elektronický časopis o informační společnosti

www.ikaros.cz

Česká a Slovenská knihovní informační síť

http://www.jib.cz/V?RN=916987980

Oficiální webové stránky ČR

http://www.czech.cz/

http://www.ceske-tradice.cz/

http://www.rostemesknihou.cz

www.celeceskoctedetem.cz

http://www.ctesyrad.cz

http://www.skipcr.cz/

Ptejte se knihovny

http://www.ptejteseknihovny.cz/

http://www.ctenipomaha.cz/

http://www.mestoprodeti.cz/

http://www.obecmokre.cz/knihovna/index.php?nid=3396&lid=CZ&oid=403319

akvarium.gif

Na jaké filmy se nejraději díváte?
a) Na pohádky
  
 50
b) Na historické a životopisné
  
 35
c) Na válečné
  
 40
d) Na klasické detektivky
  
 41
e) Na akční
  
 32
f) Na fantazy
  
 37

Návštěvní kniha

příspěvků: 86

Návštěvnost stránek

094136