Drobečková navigace

Úvod > Nejúspěšnější akce > Slon a mravenec

Slon a mravenec

Projekt

Kde končí svět? 2005/2007

Slon a mravenec

*

Slon je silnější než komár, tisíce komárů jsou silnější než velké stádo slonů.

(africké přísloví)

 

*

 

Projekt Klubu dětských knihoven SKIP Kde končí svět? vstupuje právě do pátého ročníku. Zatímco poprvé jsme se společně s dětmi ptali, kde jsou hranice našich světů, podruhé: jak se v tom světě cítíme - zda se cítíme v bezpečí, a potřetí: jak se v tom našem světě dorozumíváme, počtvrté byla otázka na první pohled skrytá, namísto otazníku vykřičník: Díky za pohádku! Hodný pan Andersen nás pozval na oslavu dvoustých narozenin a pomohl nám uvěřit, že podobně jako většina pohádek náš svět jednou skončí dobře.

 

České národní pohádky jsou obydlené princeznami a chasníky, ale i trpaslíky a obry. Hrdiny jedné z půvabných knížek spisovatelky a malířky Daisy Mrázkové jsou zase zvířátka. Veverka, slon a mravenec žijí společně v jeskyňce a nemají to vůbec snadné. (“Poslyš, veverko, řekla jednou veverce jiná veverka, copak je tohle za hospodářství, ten slon je pro tebe moc velký a ten mravenec je přece pro tebe moc malý, odstěhuj se od nich! Ale veverka řekla: Co tě napadá, co bych si bez nich počala, vždyť já je mám  r á d a !”) Příběh o protikladech, toleranci a o lásce dal název nové etapě našeho projektu.

 

Tak tedy:

 

     

SLON A MRAVENEC.

Velké a malé v životě a ve světě.

 

Obr a Paleček, dospělý člověk a člověk-dítě, moře a louže, hora a zrnko písku, velkoměsto a vesnička, malé a velké národy, skromný domov a širý svět, významné – nevýznamné, podstatné – nepodstatné…

 

Široké a dobře známé téma dává knihovnám prostor pro aktivity všeho druhu. Mohou se opět zaměřit na pohádky (co se stane, když něco přeroste – např.  řepa veliká, převeliká?). Mohou se opřít o klasiku (jak se asi cítil Gulliver na cestách – v Liliputu mezi trpaslíky či v Brobdingnagu mezi obry?).Mohou se pustit do teorie relativity (je malé malým a velké velkým? - platí to všude a za všech okolností? – je vážně lepší být prvním na vsi, nežli druhým v Římě?). Mohou se vrhnout na hrdiny a jejich činy (ty skutečné, anebo literární), ponořit se do dětské duše, mluvit o cestě, růstu, o toleranci k protikladům… Čtenářské, literární, dramatické a výtvarné aktivity pro děti lze přirozeně rozšířit na akce rodinného typu, zapojit do hry dospělé a veřejnost. Fantazii se meze nekladou. Ostatně: “Na maličkostech jsou závislé velké věci,” (Titus Livius) a “Trpaslíci na ramenou obrů vidí dále než obři sami. (D. de Estella)

 

Velikost člověka spočívá v jeho myšlení.

(Blaise Pascal)

*

Veliké myšlenky vycházejí ze srdce.

(Luc Clapiers de Vauvenargues)

*

Velikost činu je závislá na síle lásky.

(Johann Wolfgang von Goethe)

*

Velký talent nemůže mít malý člověk.

(François de La Rochefoucauld)

*

Velikost člověka roste tou mírou, jakou se usiluje rozmnožit dobro svých spolubližních.

(Mahátma Gándhí)

 *

Malá skutečnost je lepší než velká předpověď.

(Petronius)

*

Nepatrné cestičky vedou na veliké paseky.

(Jean Dutourd)

*

Malá tečka ukončí i ten největší román.

(Leszek Kumor)

 

 

Mokerské budičky

 

Reportáže dětských reportérů

 

Rozhovory s mokerskými bludičkami

 

Úvod:

 

Slovo knihovnice o tom, jak vznikly ty

nejlepší

pověsti o mokerských bludičkách...

 

Proč zrovna bludičky? No, již ze samotného názvu obce Mokré vyplývá, že jsou zde podmínky k životu bludiček, ale i jiných pohádkových bytostí, téměř ideální….Zcela náhodou jsem našla v jedné Čítance kraje opočenského z roku 1937 článek, že kdysi dávno v Mokrém byly rozsáhlé rašelinové bažiny a od nich také vznikl název obce.  Vyprávělo se dokonce, že se tam propadl celý povoz i s koňmi a v době dešťů zde byla nebezpečná i chůze obyvatelstva, neboť jeden neprozřetelný krok člověka dobře neznajícího krajinu, znamenal děsnou smrt ve zrádné bažině. Jednotlivec, nedostalo-li se mu pomoci – utonul. A tehdy měly zde své reje bludičky, ale ty vypudila moderní meliorace, takže na ně zbyly jen vzpomínky starších pamětníků.

 

Rozsáhlé mokřiny se v Mokrém v posledních letech znovu objevily ve větší míře a vysvitla tedy i naděje, že se bludičky vrátily, bloudí v okolí Mokrého a hledají ztracené močály…. A tak již v roce 2004  místní knihovna  vyhlásila soutěž „Hledá se ztracená bludička“.  Každý, malý i velký, když  měl štěstí a spatřil bludičku, měl za úkol ji namalovat a její portrét přinést do knihovny. V té době jsme ještě netušili, kolik „Bludiček“ se v okolí Mokrého nachází a tak se jich celkem sešlo 13 portrétů. Jelikož jsme se rozhodli, zmapovat a zaevidovat všechny bludičky, vyhlásili jsme v  roce 2005 druhé kolo. Právě v podzimní čas je největší pravděpodobnost je spatřit. Každý, kdo Bludičku uviděl, ji měl za úkol namalovat  a její portrét přinést opět do místní knihovny.

V knihovně sešlo dalších 36 obrázků bludiček a z toho dokonce 2 fotografie. Účast hledačů byla nad očekávání velká, celkem bludičky hledalo 21 dětí a 13 dospělých. Jeden portrét dokonce přicestoval po internetu až z daleké Velké Británie.  Do soutěže tak postoupily všechny  obrázky a královna se  vybírala ze 49 portrétů. A to nebylo snadné.

Jsou to právě náhody, které rozhodují o životě lidí, o událostech a tak to byla zase jen náhoda, když  jsem zjistila, že hledáním strašidel se zabývá také paní Vítězslava Klimtová, která se studiu života strašidel věnuje již dlouhá léta. A to velmi úspěšně, její knihy, určené především dětem, mají velký úspěch a není snad nikoho, kdo by neznal nějaké to strašidýlko, kdo by nějaké neměl doma ve špajzu nebo třeba pod postelí…

 

Pohádkový svět, o kterém paní Klimtová tak kouzelně píše, má v dnešní době velký smysl, ve světě , který klade především důraz na techniku, na rychlost, ale který je také k nám, lidem, bezohledný svým nekonečným bojem dosáhnout co nejlepších výsledků, v co nejrychlejším čase, kdy hranice lidských možností jsou téměř na samém vrcholu, snad právě proto většina z nás hledá klid a mír ve světě pohádek a mýtů, ve světě, který naši duši pohladí, kdy jsme opět blíž přírodě, jak za pradávných časů.

  

Bludičky jsou již dnes ohroženým druhem a tak musíme poděkovat  všem, kteří svým hledáním podpořili jejich další existenci.

 

A je vidět, že bludičkám se v mokerských bažinách daří a my jsme samozřejmě rádi, že je tu máme a budeme je i nadále opatrovat a hýčkat…..

 

Pozvání na vyhodnocení všech portrétů bludiček přijala i paní Vítězslava Klimtová a  tak v příjemném sobotním odpoledni 25.3.2006 se sešli téměř všichni, kteří nějakou tu bludičku objevili a namalovali a v tajuplné atmosféře strašidel naslouchali vyprávění paní Klimtové o světě skřítků a víl. Tak se nejen děti dozvěděli, kde skřítci žijí, jak přicházejí na svět, co si oblékají a kde je můžou spatřit…….jak zjistí, zda také patří do pradávného rodu víl……….

 

Po besedě  následovalo slavnostní vyhodnocení bludiček, kterých se sešlo celkem 49 od 35 autorů. V kategorii dospělých bylo objeveno celkem 21 bludiček od 13 autorů a zvítězila Bludička Mokřinka, další byly Bludička Hromnička, Bludička Žabička a Bludička vodní. V dětské kategorii z 28 portrétů od 21 autorů zvítězila Bludice divná a na dalších místech se umístily Bludička vlasatice a Bludička průsvitná. S hezkými dárky soutěžící obdrželi i další úkol, při kterém se všichni malíři promění v reportéry a budou své bludičky zpovídat, abychom neměli jen jejich portréty, to by bylo trochu málo, ale také, abychom se dozvěděli o jejich životě, jak se jim zde líbí a hlavně, jestli zde zůstanou.

 

Závěrem musím říct, že jsme všichni, děti i dospělí, s paní Klimtovou prožili nádherné odpoledne plné příběhů ze světa skřítků, víl a čarodějnic. Její lexikon strašidel je vlastně velmi zajímavé vědecké dílo, které jsme i my nakonec použili při hledání bludiček v Mokrém, na konfrontaci právě s bludičkami již nalezenými a zanesenými do tohoto obsáhlého díla. Tímto srovnáním jsme zjistili, že bludičky a strašidla, které zde popisuje paní Klimtová, jsou si velmi podobné, mají některé společné rysy a znaky. Tím pádem musíme potvrdit i teorii, že nejen všechna tato strašidla, víly a křítkové existují, ale pochází také z jednoho pradávného rodu.

 

Posledním bodem pohádkového odpoledne se uskutečnila autogramiáda a děti odcházeli domů s pozváním do Pohádkového domu v Pičíně  a s knížkou nebo kalendářem od milé čarodějnice s jejím vlastnoručním podpisem.

 

A nyní, téměř na konci roku 2006 máme v plánu sestavit katalog všech bludiček s tím, že každý „objevitel“ o své bludičce napíše její charakteristiku, například co má nejradši, co ráda jí, čím láká lidi do bažin apod. Abychom jim trochu pomohli a ulehčili hledání (protože spatřit bludičku podruhé je opravdu téměř zázrak….), sestavili jsme dětem příklady otázek, aby je měly stále u sebe, až náhodou zase tu svoji bludičku potkají….

 

                    A zde jsou výsledné reportáže.....

 

Příklady otázek:

Kde jsem bludičku poprvé viděl/a

Co měla na sobě

Kde bydlí

Kdy je možné ji zahlédnout, v které roční době nejvíc

Co má nejradši

Působí strašidelně nebo příjemným dojmem

Láká do bažin náhodné pocestné nebo už to nedělá

Jak se jí v našem kraji líbí

 

…..a další otázky, které reportéra napadnou…..

 

V závorce je vždy uveden věk malíře a reportéra, v kterém bludičku viděl a maloval.

Bludička č.1 – Bludice noční – reportérka Monika Hrubá (8 let)

Tuto bludičku jsem poprvé viděla v lese.

Měla tmavé noční šaty, když jsem ji viděla poprvé a podruhé měla na sobě barevné špičaté šaty.

Bydlí v hlubokých lesích.

Můžeme ji zahlédnout v lesích celý rok kromě léta v noci.

Nejradši má šišky s mákem, koláče, jahody a bábovku.

Působí strašidelně, když ji potkáte u bažiny.

Tahá lidi do bažiny už od dětství.

V našem kraji vždy bývá jen v létě, jinak se jí tady líbí.

 

Bludička č. 2 – Bludice divná – reportér Tomáš Krejčí (13 let)

Bludice Divná je opravdu divná. Zpočátku nám náš rozhovor slíbila, ovšem dnes je situace úplně jiná. Není nikde k nalezení. Dokonce nebere ani mobilní telefon. Takže se budeme muset spokojit jenom s tím, jak jsme ji viděli na obrázku. V případě, že by někdo z Vás náhodou tuto Divnou bludici spatřil, nechť zavolá a zároveň pošle MMS jako důkaz, že ji opravdu viděl.  Abychom nebyli zavaleni falešnými telefonáty!

Mobil: 023/992 435 181.

 

Bludička č. 3 - Bludička duhová – reportér Daniel Krejčí (7 let)

Já jsem svou bludici Duhovou spatřil v lese. Měla na sobě duhové šaty. Tak jsem se jí zeptal, jestli mi odpoví na jednu otázku, která zněla, co má ráda.

A ona odpověděla, že Hamburger od Mc Donalda….

A zmizela.

 

Bludička č. 4 – Bludička vlasatice – reportérka Lucie Tomková (9 let)

V nádherném lesíku u studánky.

Zelenomodré šaty byly krásné, nádherný věnec upletený z lesních květin.

V lesíku má chaloupku.

Tuto bludičku jestli chcete zahlédnout, tak vám doporučuji na podzim k ránu.

Nejraději má maliny, jahůdky a ostružiny.

Působí příjemným dojmem, je přímo nádherná!!!

Dávejte si pozor, do bažiny láká hodně pocestných!

Je s ním spokojená a jinám by nechtěla!

 

Bludička č. 5 – Bludička zlatovlasá – reportérka Nikola Pfeiferová (13 let)

Svoji první bludičku jsem poprvé spatřila ráno. Prozradila mi, sice nerada, že bydlí v Mokerském lese Mochově pod velkým dubem, kde ji nikdo nemůže najít. Pokud by jste ji chtěli zahlédnout, tak jedině brzy zrána a  nejlepší by bylo, kdyby jste ji přinesli jahody nebo koláč. Působí velmi příjemným dojmem. Nejen, že v našem kraji žije, ale velice se jí tu líbí, prý je tu krásná příroda. Když jsem ji poprvé uviděla, tak měla na sobě světle zelené šaty, ke kterým ji nádherně splývaly její zlaté vlasy a v ruce držela svícínek. Je velmi hodná a přívětivá.

 

Bludička č. 6 – Bludička vlasatice 2 – reportérka Lucie Tomková (9 let)

Na louce.

Stříbrné šaty.

V bažině.

V zimě, v noci.

Ostružiny, zelí

Strašidelně.

Jak kdy.

Ještě to ujde.

 

Bludička č. 7 – Bludičák – reportér Fiona Melink (10 let)

Velká Británie

Bludicak – If you want to see this strangely scary monster, which I doubt you do, he comes out most often in Winter. He`ll creep out on a dark night and stun you with his bright lantern. He appears anywhere + everywhere so please be aware! Especially as his favorite food is human flesh so as you can gather he is not a particularly pleasant monster to meet.

 

Pokud byste chtěli tuto podivně děsnou příšeru vidět, a to si myslím, že nechtěli, vylézá nejčastěji v zimě. Plíží se nocí a ozáří vás svojí lucernou. Vyskytuje se nikde a všude, tak si dávejte pozor. Jeho největší pochoutkou je lidské maso, takže jak správně odhadujete, není to zrovna příjemné monstrum na potkání.

 

Bludička č. 8 – Bludice ukrutná – reportér Lukáš Honsnejman (11 let)

Když jsem poprvé spatřil Bludici ukrutnou, nevěřil jsem svým očím. Byl už téměř večer. Běžela za náklaďákem, strašlivě nadávala, protože ji málem přežvejk. Byla opravdu ukrutná. V ruce měla kudlu, v hubě cigáro a snažila se náklaďák doběhnout a řidiče krutě potrestat. Bohužel nepočítala s vynálezem lidské civilizace jako je auto. Tentokrát byl řidič rychlejší, ale příště až půjde pěšky těmi našimi mokřinami V Lípách, určitě svému trestu neuteče.

Z toho vyplývá, že každý lidský prohřešek je dřív či později po zásluze potrestán.

A víte, jak dopadl? Vyboural se s tím svým náklaďákem a proto musel jít pěšky a trestu neunikl.

 

Bludička č. 9 – Bludička Hvězdička – reportérka Lucie Samková (12 let)

Bludičku jsem poprvé viděla v potoce u cesty k Vranovu. Měla třpytivé vlasy i třpytivý obleček. Bydlí v Mochovském lese. Je možné ji zahlédnout na podzim k ránu. Nejradši se brouzdá v potoce. Působí příjemným dojmem. Náhodné pocestné do bažin už neláká, protože jí to nebaví  radši si hraje s rybami a počítá škeble. V našem kraji se jí líbí a chtěla by tu zůstat natrvalo. Je ještě hodně mladá a žije tady jenom 40 let.

 

Bludička č. 10 – Bludička Mlhovina – reportér Pavel Honsnejman (12 let)

Viděl jsem ji na poli u Lhotky

Boty na skat, zmačkané kalhoty a na zádech má desku s dobrýma trekama.

Stálé bydliště nemá, toulá se v mlze a spí na obláčku dehtu.

Hlavně na podzim z rána , protože je mlha, aby se jí lidi báli.

Protože je chudá, musí se živit vším co najde.

Strašidelně.

Ano, láká je, aby je obrala o všechny peníze a mohla si koupit nový skatenbort.

Říká, že výborně, protože je tady silnice na ježdění.

 

Bludička č. 11 – Bludička usměvavá – reportérka Andrea Tomková (6 let)

Bludičku jsem poprvé spatřila při hře na slepou bábu na louce. Měla na sobě obyčejné šaty. Bydlí tam, kde je hodně dětí, které si rády hrajou. Bludičku je možné zahlédnout vždy, když si děti hrají a ráda si s nimi chodí také hrát. Je velmi usměvavá a hravá. Bludička má nejvíce ráda bonbonky, čokoládu a zmrzlinku. Tu má nejradši jahodovou. Působí příjemným hravým dojmem. Do bažin láká je ty, kteří si s bludičkou nechtějí zahrát žádnou hru. V našem kraji se té naší usměvavé bludičce velmi líbí, protože je tu hodně dětí a hrají si s ní hodně her. Nejraději si bludička hraje na slepou bábu a chodí pešek okolo.

 

Bludička č. 12 – Bludička Světluška – reportérka Eliška Jehličková (10 let)

Zahlédla jsem ráno v mlze bludičku…jdu si popovídat.

„Dobrý den paní bludičko, můžu si s vámi popovídat? Ano?“

„Ano.“

„Co nejradši nosíte?

„Šaty z mlhy.“

„Kdy vás a kde potkám?“

„Potkáte mě na jaře na Chrudimce.“

„Co jíte?“

„Lesní plody.“

„Jste krásná. Co ráda děláte?“

„Motám mladým chlapcům hlavu. Nejradši mám, když mají pirsing, melírky a tak dále. Já už musím, tam jde chlap s modrobílou hlavou, tak pá.“

 

Bludička č. 13 – Bludička Princezna – reportérka Markéta Honsnejmanová (9 let)

Viděla jsem ji u krámu.

Měla na sobě roztrhané šaty a šátek plný pavouků.

Bydlí ve starém domě v MOKRÉM.

Můžeme ji zahlédnout v létě k ránu.

Nejraději má ovoce a zeleninu.

Působí příjemně.

Už děti do bažin neláká, protože se polepšila.

Líbí se jí moc v MOKRÉM.

 

Bludička č. 14 – Bludička Petronila – reportérka Petra Pavlová (21 let)

Poprvé jsem bludičku Petronilu viděla na hřbitově. Byla celá zahalená do bílého závoje. Bludička bydlí ve starém vykotlaném dubu, který roste v lese nad naší vsí. V noci pomáhá opilcům z místní hospůdky. Nejraději pomáhá hodným lidem, kteří si to zaslouží. Je to příjemná bytost, vykonává jen dobro. Do bažin už nikoho neláká. Naopak, snaží se lidem pomáhat. V našem kraji se jí líbí, protože tady žijí dobří lidé.

 

Bludička č. 15 – Babice bludice – reportér Lukáš Honsnejman (10 let)

Myslím, že jsem měl štěstí, protože jsem pravděpodobně spatřil tu nejstarší bludičku, která zde v Mokrém žije. Podle vzhledu je určitě moc stará, nejméně tisíc let. Tvář měla vrásčitou

a seschlou. Vlasy pod kápí měla bílé jako mlha. Plášť měla otrhaný a léty zašlý. Při chůzi se opírala o hůl ze staré větve. Určitě byla kouzelná.

Bydlí kousek od nás, v nedalekém Mochově, ve starém dubu. Vychází zřídka. Do bažin už dávno nikoho neláká, stará se o zdejší mokřiny a také o ostatní bludičky, které ji navštěvují.

 

Bludička č. 16 – Bludička vodní – reportérka Monika Hrubá (7 let)

U rybníka.

Zelené bleskavé šaty.

Na dně rybníka a poblíž vody.

Kolem té 3 hodiny odpolední, nejčastěji ji můžeme zahlédnout v létě a na podzim, navečer.

Tato bludička má nejraději vodu, koláče a třešně.

Bludička vodní je někdy zlá a někdy příjemná, prostě podle nálady.

Bludička vodní to dělá až kolem těch 500 let.

V našem kraji je naprosto spokojená.

 

Bludička č. 17 – Bludička průsvitná – reportér Michal Fedor

(4 roky)

Bludičku jsem poprvé viděl na louce za domem.

Měla na sobě růžové šaty a stříbrný závoj.

Bydlí v trávě pod kopretinami.

Je možné ji zahlédnout pozdě v noci a v pravé poledne.

Nejradši má sladký nektar z květů a ranní rosu.

Působí klidným a příjemným dojmem a vždy krásně tančí.

Moc a moc se jí v našem kraji líbí.

 

Bludička č. 18 – Bludička střapatá – reportér Karel Samek

(6 let)

Viděl jsem jí, jak chodí po hřbitově. Měla na sobě černý hábyt. Bydlí na Horce v křoví. Je možné ji vidět v podvečer v zimním období. Nejradši má morek z kostí. Sní tři mrtvoly a pak má dosti. Působí hrůzostrašně. Láká do bažin každého, koho potká. Líbí se jí tady hodně a bude s jí tady líbit, pokud bude mít hodně morku, tak bude mít ráda Horku.

 

Bludička č. 19 – Bludička okatá – reportérka Andrea Tomková (6 let)

Bludičku jsem poprvé zahlédla u lesa, když jsem šla s babičkou na houby. Byla oblečená do krásný zelených šatů z rákosí. Bydlí v hlubokém lese na překrásné rozkvetlé pasece. Bludičku nejvíce spatříme v létě v podvečer nebo brzičko ráno. Nejraději baští jahody, maliny, borůvky nebo ostružiny, zapíjí to ranní rosou.

Na každého bludička působí jiným dojmem, na hodné lidi je překrásně příjemná a roztomilá a krásná a na zlé lidi působí strašidelně a hrůzostrašně. Do bažin láká jen zlé lidi a těm hodným vždy na pasece zatančí. V našem kraji se jí převelice líbí a pochvaluje si, že jsou tu jen dobří lidé.

 

Bludička č. 20 – Bludička Lucinka – reportérka Lucie Tomková (8 let)

U bytovek

Žluté šaty.

V bytovce.

Po celý rok, kdykoliv.

Houby.

Na půl od každého.

Už se jí moc nechce.

Jó, nejvíc v Mokrém.

 

Bludička č. 21 – Bludička Modřinka – reportér Patrik Pfeifer (9 let)

Svoji první bludičku jsem poprvé potkal v lese. Měla na sobě modré šaty a byla malého vzrůstu. Prozradila mi, že bydlí odsud v nedalekých bažinách. Pokud by jste ji chtěli zahlédnout, tak jedině v létě, protože má velice ráda teplo. Nejradši má děti, ale pozor, hodné děti. Je hodná a přívětivá. Moje bludička není taková, že by někoho lákala do bažin. Říká, že náš kraj je překrásný.

 

Bludička č. 22 – Bludička červánková – reportérka Sára Žabenská (3 roky)

Já jsem ji nakreslila a máme ji v knihovně. Viděla jsem ji včera.

Na sobě měla zelené vlasy a malé uši. Měla černý kabátek a modrou sukni.

Bydlí v knihovně, ta malovaná. Ta druhá bydlí v domě v Mokrém.

Chodí ven, když je venku sluníčko.

Nejraději má nějakou hračku.

Je to zlá víla, protože na nás posílala zimu.

Už to nedělá, je jenom na papíru v knihovně.

Odletěla pryč.

Byla hezká, nic nezpívala, ale jenom mi říkala pohádku o Budulínkovi. Byla na mě hodná.

 

Bludička č. 23  Bludička létavice – reportér Pavel Vávra (5 let)

Chodím s tatínkem na procházky nebo jezdíme na kolách. Nejraději se pohybujeme po polní cestě do sprašů – směr Čánka. Nejezdí tu téměř žádná auta.

Vlevo je bažina, kde můžeme bludičku Létavici vídat. Dříve blykajícím světýlkem lákala lidi do bažin a pak je obrala o vše, co měli u sebe. To bývalo v dobách, kdy nejezdila žádná auta. Jen nějaké koňské a kravské povozy. Lidé chodívali převážně pěšky a touto pěšinou si krátili cestu do Opočna.

Nyní ji vídáme, jak tančí po rozkvetlé louce. Dlouhé blonďaté vlasy jí větrem vlají. Na sobě mívá zelené šaty. Od jara až do zimy ji zde můžeme zahlédnout. Jinak se ukrývá v blízkém lesíku. Moc se jí zde líbí. Nádherná příroda pod Orlickými horami, která ji vždy poutala.

 

Bludička č. 24 – Bludička bublinka – reportér Karel Samek (5 let)

Poprvé jsem bludičku bublinku uviděl na Hájku, kde trhala třešně. Na sobě neměla nic, protože tato bludička je podobná psovi nebo kočce v tom, že se nemusí oblékat. Můžeme ji vidět v červenci v poledne, jak jí třešně.

 

Nejraději má třešně.

Každý člověk by se jí napoprvé lekl, ale pak se s ní snaží skamarádit. Tato bludička nikdy lidi nelákala do bažin ani neláká a ani nebude lákat. V našem kraji se jí docela líbí, protože tady jsou třešně, lépe řečeno, líbí se jí tam, kde jsou třešně. Třešně má radši než lidi co se mračí.

 

Bludička č. 25 – Bludice lesní – reportérka Andrea Mikačová (11 let)

Lesní bludičku jsem viděla na mýtině u lesa.

Měla na sobě šaty z listí a šišek.

Bydlí v malé chaloupce, kterou si sama z listí postavila.

Spíše jí můžete vidět na jaře v lese, ve večerních hodinách.

Nejradši k jídlu má hřiby a šišky.

Působí podle toho, jakou má náladu, spíš příjemnou.

Dříve to dělala, ale teď to nedělá.

Líbí se jí v našem kraji a velice si to chválí.

Je spíše denní, ale někdy v noci tančí po lese.

 

Bludička č. 26 – Bludička tajemná – reportér Honzík Bajer (4 roky)

Bludičku tajemnou není vůbec lehké spatřit, natož jen zahlédnout. Jen tak se mihne v mlze a než se člověk naděje, je pryč. Prozradí ji pouze malé světýlko, které stále s sebou nosí a zřejmě jím láká neposlušné děti do bažin….ale tady v Mokrém se ještě žádné dítě neztratilo, takže to vypadá, že tu jsou jen hodné a šikovné děti….

 

Bludička č. 27 – Bludička vřesová – reportérka Denisa Fedorová (8 let)

Bludičku jsem poprvé viděla v pohádkovém lese, jak tancovala s ostatními bludičkami.

Měla na sobě bleděmodrý závoj a červánkové šaty.

Bydlí v mechovém domečku pod staletou břízou.

Je možné ji zahlédnout k večeru.

Má nejradši ranní rosu z malin a jahod.

Působí příjemným dojmem.

Už dlouho neláká pocestné do bažin.

Moc se jí v našem kraji líbí.

 

Bludička č. 28 – Bludička Zlatuška – reportérka Lucie Samková (11 let)

Bludičku jsem poprvé viděla ve zlatavých doutnících. Měla na sobě takovou bílou třpytivou látku. Bydlí na poli v doutnících. Je možné ji zahlédnout nejvíce na jaře k večeru a nejradši si počítá svoje doutníky. Působí příjemným dojmem. Do svých bažin láká nejradši muže, bere jim klobouky apod. a dává si je do svého úkrytu jako ozdoby. V našem kraji se jí líbí hodně, ale bojí se, aby jí někdo neposekal doutníky. Před ženami většinou utíká a někdy je i pozoruje. Žije tady už zhruba asi tak 150 let.

 

Výstava mokerských bludiček

 

…..a dalších vybraných obrázků malovaných dětmi z Mokrého bylo vystaveno v Krajské knihovně v Pardubicích, Pernštýnské nám., dětské oddělení  (vystaveno bylo několik dětských bludiček, včetně všech reportáží a několik obrázků z prázdninového malování roku 2005 a 2004).

 

Paní Marie Hamplová - průvodce knihovnou Prohlídka dětských prací Prohlídka dětských prací

 

Výstava výkresů a katalogu dětských bludiček mokerských dětí:

 

Mokerské výkresy Mokerské výkresy Mokerské výkresy

Tlačenice u mokerských bludiček:

Tlačenice u bludiček Tlačenice u bludiček Tlačenice u bludiček Tlačenice u bludiček

Vyhodnocení výtvarné oblasti "Slon a mravenec"

na setkání KDK SKIP region 08 východní Čechy dne 29.8.2006

v Krajské knihovně v Pardubicích:

Účast celkem:  23 knihoven

Dětské čtenářství - 7 knihoven, literární oblast - 19 knihoven, výtvarná oblast - 17 knihoven, literárně dramatická oblast - 5 knihoven.

Výsledky výtvarné oblasti:

1. Městská knihovna Chrudim

16 hlasů

2.

Městská knihovna Chlumec n.C.

  9 hlasů 

  Městská knihovna Dvůr Králové n.L.   9 hlasů 
3. Místní knihovna Mokré   8 hlasů 
  Městská knihovna Nový Bydžov   8 hlasů
4. Městská knihovna Červený Kostelec   6 hlasů 
5. Městská knihovna Jičín   3 hlasy
  Městská knihovna Litomyšl   3 hlasy
  Městská knihovna Týniště nad Orlicí   3 hlasy

 

Slon a mravenec

Pro vítěze regionálního kola z jednotlivých zúčastněných knihoven bylo připraveno jednodenní setkání, které se konalo  v úterý 19.9.2006 ve Dvoře Králové n.L. Akce se konala za organizační spoluúčasti Městské knihovny Slavoj ve Dvoře Králové n.L. Vzhledem k tomu, že jedním z cílů projektu bylo i seznámení s regionem a jeho zajímavostmi, proběhlo vyhodnocení a slavnostní předávání cen ve VČ ZOO Safari ve Dvoře Králové n.L. Ceny knihovnám a dětem předávala spisovatelka knížek pro děti Petra Braunová. Kromě předávání cen byl pro všechny účastníky připraven výchovně vzdělávací program, který je seznáml s historií a současností jedné z nejstarších zoologických zahrad ČR.

 

Děti si prohlédly téměř celou zoologickou zahradu, projely Safari, navštívily Darwinovu stanici kontaktních zvířat, kde si mohly i na některé sáhnout!

 

Počasí se vydařilo, nikomu se ani nechtělo domů. Děti i dopělí odjížděli domů unavení, ale spokojení....

Čestné uznání pro knihovnu Mokré

 

A jak prožily tento slavnostní den mokerské děti? Zde je k nahlédnutí výběr z velkého množství fotografií. Ostatní fotografie, vzhledem právě k velkému množství si můžou děti i ostatní zájemci prohlédnout v knihovně na počítači pro veřejnost.

 

Se spisovatelkou Petrou Braunovou Děti s květinovým pávem Před vyhodnocením knihoven Spisovatelka Petra Braunová s knihovnicí ze Dvora Králové n.L.
Předání ceny za 3.místo knihovně v Mokrém Čestné uznání Lucii Tomkové Se spisovatelkou Petrou Braunovou Ten hroch je dřevěný!
Společné foto čtenářů Společné foto 2 čtenářů Darwinova stanice - pohladit si kůži divokého zvířete! Živá agama
A pochovat si želvu! Želva je docela těžká! Darwinova stanice Pohladit si hroznýše královského - Pavel Honsnejman
Hroznýš královský a Lukáš Ve ptačím světě Ve vodním světě Ve vodním světě 2
Ve světě dinosarů Svět pravěku Svět pravěku 2 Poslední foto před odjezdem

 

 

 

 

 

 

Menu

Registrace k odběru aktualit na stránkách obce Mokré

www.obecmokre.cz

U nás k zakoupení! Turistický suvenýr knihovny U Mokřinky No. 1266

Mokré turistický suvenýr No. 1266.png

Co vyprávěla jedna víla

http://www.obecmokre.cz/knihovna/index.php?nid=3396&lid=cs&oid=3582478

Královéhradecký kraj finančně podporuje projekty obce Mokré a knihovny

http://www.kr-kralovehradecky.cz/

Čajovna u bludičky

http://www.obecmokre.cz/knihovna/index.php?nid=3396&lid=cs&oid=2966018

MiniGalerie "Na síti"

Minigalerie na síti web.png

 

Netopýr

Padající hvězdy pro štěstí

Logo knihovny ke stažení

www.obecmokre.cz/knihovna

Přání

Karel Gott a jeho přání knihovně U Mokřinky

Bludička Mokřinka

Bludička Mokřinka


bu1.gif

Mořské akvárium

Mořské akvárium

Bezpečný internet

http://www.saferinternet.cz

Významná výročí roku

Knihovna Jiřího Mahena Brno

http://www.kjm.cz/kalendarium

Zeměpis.eu

http://www.zemepis.eu/zemepis.p1.html

Fulltextové vyhledávání

Vyhledat v textu

18. 11. Romana

Zítra: Alžběta

Prodej Mokerského receptáře

Letáček na prodej knihy receptář.jpg

http://www.webarchiv.cz/

Překlad webové stránky

http://translate.google.com/translate?sl=cs&tl=en&js=n&prev=_t&hl=cs&ie=UTF-8&layout=2&eotf=1&u=www.obecmokre.cz%2Fknihovna

Překlad dokumentů

http://translate.google.com/?hl=cs&sl=cs&tl=en#

http://www.czregion.cz/mokre

http://www.obecmokre.cz/knihovna/index.php?nid=3396&lid=CZ&oid=2179716

http://www.zachranny-kruh.cz/flash/prirucka

Záchranný kruh dětem

http://deti.zachranny-kruh.cz/

Partneři naší knihovny

www.fragment.cz

www.slovart.cz

www.egmont.cz

www.krigl.cz

http://www.pierot.biz/

www.jasknihy.cz

http://www.knihystehlik.eu/

Nakladatelství Smart Press

MegaKnihy - logo

Netopýr

Pavučina

Netopýr

Strom netopýrů

Pavučina

žába.gif

On-line Božena Němcová

Kompletní dílo Boženy Němcové a dalších spisovatelů v elektronické podobě

www.mlp.cz/bozenanemcova/

Magazín pro kulturní život v místech a regionech

www.mistnikultura.cz

http://www.kultura21.cz/

Elektronický časopis o informační společnosti

www.ikaros.cz

Česká a Slovenská knihovní informační síť

http://www.jib.cz/V?RN=916987980

Oficiální webové stránky ČR

http://www.czech.cz/

http://www.ceske-tradice.cz/

http://www.rostemesknihou.cz

www.celeceskoctedetem.cz

http://www.ctesyrad.cz

http://www.skipcr.cz/

Ptejte se knihovny

http://www.ptejteseknihovny.cz/

http://www.ctenipomaha.cz/

http://www.mestoprodeti.cz/

http://www.obecmokre.cz/knihovna/index.php?nid=3396&lid=CZ&oid=403319

akvarium.gif

Na jaké filmy se nejraději díváte?
a) Na pohádky
  
 64
b) Na historické a životopisné
  
 46
c) Na válečné
  
 46
d) Na klasické detektivky
  
 43
e) Na akční
  
 42
f) Na fantazy
  
 45

Návštěvní kniha

příspěvků: 86

Návštěvnost stránek

095507