Prof. PhDr. Miroslav Verner, DrSc.

1.4.2009

Prof. PhDr. Miroslav Verner, DrSc., (* 31. října 1941, Brno) je významný český archeolog a egyptolog, v letech 1975 - 2000 byl ředitelem Československého, resp. Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze a Káhiře. Specializuje se na archeologii doby stavitelů pyramid zejména v období 5. dynastie, pod jeho vedením probíhal český výzkum v Abúsíru.

Miroslav Verner je především archeolog, egyptolog a epigraf s dlouholetou archeologickou praxí v Egyptě. Zabývá se archeologií, historií a paleografií Egypta v období 3. tis. př. Kr. Specializuje se především na archeologii doby stavitelů pyramid. Na archeologických pracích v EAR se podílí již od r. 1964. Je členem komise UNESCO pro památky starého Egypta a Núbie, členem řídícího výboru Mezinárodní asociace egyptologů a čestným členem Německého archeologického ústavu a Rakouského archeologického ústavu.

Podrobnosti o bibliografii a další....zde: Český egyptologický ústav

Nezapomenutelné setkání kronikářky a knihovnice z Mokrého…

…… tentokrát s  archeologem a egyptologem České republiky, panem prof. PhDr. Miroslavem Vernerem, DrSc.

Egypt – pro mnohé turistická atrakce s nejzáhadnějšími stavbami na naší planetě – pyramidami, které snad každý touží vidět….

Egypt – pro mnohé touha poznat život egyptských králů, ale i obyčejných lidí, jejich myšlení, obdivovat jejich stavitelské umění, poklonit se jejich vzdělanosti a pokoře k přírodě a bohům……

Navštívila jsem významného archeologa a egyptologa, uznávaného na celém světě, pana prof. PhDr. Miroslava Vernera, DrSc. v Českém egyptologickém ústavu Filosofické fakulty University Karlovy v Praze. Pan profesor vyhověl mému přání a přesto, že je velmi zaneprázdněn, věnoval mi pár minut svého času. A tak jsem 1.4.2009 stála přede dveřmi egyptologického ústavu s napětím a trémou. Přesto, že se historií Egypta zabývám už hodně let, tedy spíše populárně- naučnou formou, v tu chvíli bych si nevzpomněla na jméno ani toho nejslavnějšího faraona. Mluvit s člověkem, který tomuto tématu zasvětil celý svůj život, je prostě zážitek.

Čeští egyptologové jsou slavní a mezinárodně uznávaní, patří k těm vyvoleným expedicím, které mají souhlas k samostatným archeologickým výzkumům v Egyptě. Zásluhu na tom má právě prof. Miroslav Verner. Ke studiu egyptologie a prehistorie se dostal trochu oklikou a k oboru egyptologie i trochu náhodou. Ale byla to náhoda osudová. Začátky jeho studií, objevů, psaní knih, expedic – to je povídání na dlouhou dobu, vše lze dnes už nalézt na internetu nebo v knihách. A tak jsem využila příležitost k pár otázkám a se svolením pana profesora je doplnila o zajímavosti z knihy Jana Boňka – Miroslav Verner 40 let v Egyptě, kterou mohu jen doporučit.

Rozhovor:

Čeští egyptologové získali koncesi v Abusíru. Proč zrovna Abúsír? Byla to náhoda, že jste právě sem získali povolení k vykopávkám nebo jste dával žádost o archeologický průzkum s určitým cílem?

Abusírské pyramidové pohřebiště leží na okraji, na dohled pyramid v Gíze a Sakkáře.  Pro mnohé expedice na vykopávkách v Egyptě byl právě Abúsír ztracenou vartou, zapomenutým a archeologicky nezajímavým místem a nikdo o něj neměl zájem. Nakonec se ukázalo, že právě toto místo je oblastí významných nálezů. Stalo se základnou  prací a s ní spjatých objevů českých egyptologů. Pro nás to byla šance a zároveň výzva prozkoumat tuto oblast.

Který nález je pro Vás osobně tím nejmilejším?

Pro mne je stoprocentně nejvýznačnější získání koncese v Abusíru.

Máte svého oblíbeného faraona nebo jinou postavu egyptských dějin?

Mým nejmilejší faraonem je Raneferef. Jeho hrobku jsme objevili právě v Abusíru, kde ji nikdo nečekal. Ležela zde nedokončená královská pyramida, zavátá pískem, o kterou archeologové neměli zájem, považovali ji za bezvýznamnou. Taky se jí začalo říkat Nedokončená.  Pro nás to byla ale obrovská výzva a rozšířením koncese na toto území jsme zahájili její výzkum,  který trval několik let. Objev to byl nakonec obrovský, ohromný hrobový komplex s nálezy, které dokazovaly, že se jedná o královskou hrobku téměř neznámého faraona Raneferefa. Našlo se zde tisíce předmětů a mezi nimi i sochy faraona. Ta nejkrásnější Raneferova socha je z narůžovělého vápence, původně byla si 35 cm vysoká. Její snímek obletěl celý svět a dostal se i na poštovní známky. Podle nalezených soch to byl zřejmě krásný mladý muž; zemřel přibližně ve svých třiadvaceti letech po asi dvouleté vládě, za dost nejasných okolností.

Kterého egyptského boha máte nejraději a proč?

Z egyptských bohů je pro mě těžké vybrat jednoho, protože každý má svůj význam a je ojedinělý, snad nejvíc mne zaujal Re – bůh slunce.

Zatím se pravděpodobně nalezl jen zlomek veškerého bohatství faraonů. Poušť skrývá ještě mnoho bohatství. Co si o tom myslíte? Čeká nás ještě nějaký objev v podobě další „Tutanchamonovi“ hrobky?

Vyloučit to samozřejmě nelze. Existuje ještě několik dost významných egyptských králů, jejichž hrobky dosud nebyly objeveny.

Jste pověrčivý? Dáte na pověry při otvírání hrobů?

Ne, v žádném případě. Naopak by se dalo říct, že hrobky spíš zachraňujeme po jejich opakovaném plenění zloději, restaurujeme je a uchováváme pro další pokolení.

Jaký je pocit stát uprostřed Achnatonova prokletého města? V místech, kde se procházel Achnaton a překrásná Nefertiti?

Pocit smutku a zmaru. Toto kdysi nádherné město bylo opuštěno a postupně zničeno.  Je to místo, kde vznikla vrcholná díla starověkého Egypta, jedním z nich je nádherná Nefertitina busta.

Jak se změnila metoda práce na vykopávkách od začátku minulého století? Používáte i zde nějakou špičkovou technologii, jako například satelitní vyhledávače, letecké snímkování krajiny?

Nepředstavitelně. V 19. a na počátku 20. století se archeologie v Egyptě orientovala na objevy pokladů, vzácných předmětů a soch. K tomu nebylo potřeba nijak zvlášť složité technologie.

Dnes se archeologie orientuje na řešení historických problémů, získání maximálního množství poznatků o zkoumané památce a zejména na rekonstrukci a ochranu památek. Snažíme se podat co nejvěrnější obraz života ve starém Egyptě, vládců i obyčejných lidí. Jako jedni z prvních jsme například začali používat satelitní snímkování, teď experimentujeme s 3D skenováním pomocí ručního skeneru ve spolupráci s pražskou geofyzikální firmou Inset. Pomocí této techniky jsme schopni zhotovit například naprosto přesnou kopii sochy.

Otázek by bylo daleko víc, ale čas vypršel, poslední podpisy do knihy….. poděkování… rozloučení……

(rozhovor je autorizovaný panem Vernerem) 

V knihovně máme spousty knih naučných i beletrie s touto tématikou, namátkou:

Pavel Boněk – 40 let v Egyptě (o Miroslavu Vernerovi a českých výzkumech)

Miroslav Verner – Objevování starého Egypta

Alessandro Bongioanni – Poklady starověkého Egypta (sbírky egyptského muzea v Káhiře)

Wilbur Smith – Řeka bohů I. - IV. díl

Barbara Woodová – Panenky z ráje, Věštkyně, Sedm démonů

Tyldesley Joyce – Zlatý věk starého Egypta, Hatšepsut Žena – Faraon

Philipp Vandenberg – Kletba faraonů, Zelený skarabeus

a mnoho dalších…..